Skloionomerní plomby (výplně)

Skloionomerní výplně jsou také bílé výplně, na bázi skla, jsou chemicky či světlem tuhnoucí. Skloionomerní cementy jsou kompromisem mezi amalgámovými a fotokompozitními materiály. Jsou estetické, mají protikazivé vlastnosti a vynikají jednoduchou manipulací. Nejsou však tak mechanicky odolné jako např. amalgám a tak vysoce estetické jako kompozit. Antibakteriální vlastnosti mají však nejvyšší ze všech tří materiálů, a proto jsou obzvláště vhodné do úst s vysokou kazivostí. Jejich předností je bezpečnost, avšak za cenu kratší trvanlivosti.

Různé odstíny bílé plomby

Skloionomerní cementy patří mezi adhezivní výplně a vyrábí se v různých odstínech bílé barvy. Složkou skloionomerních cementů je fluorohlinitokřemičité sklo. Výsledný estetický efekt není tak dobrý jako u použití fotokompozitních materiálů - záleží na barvě a průsvitnosti ošetřovaných zubů. Tyto výplně je možné potáhnout vrstvou fotokompozitní pryskyřice a tím tuto nevýhodu kompenzovat.  Skloionomerní cement tak mnohdy umožní zhotovení bezpečné výplně i v místech, kde by fotokompozitní výplň již nebyla indikována.

Výhodou těchto výplní je jejich chemická vazba k zubní sklovině i dentinu, lze je použít i do otvorů, které nejsou po celém obvodu ohraničené sklovinou (Na rozdíl od fotokompozitních výplní).  Skloionomerní cementy mají fyzikální i chemické vlastnosti velmi podobné tvrdým zubním tkáním, takže na působení různých podnětů (teplo, chlad) reagují podobně jako vlastní zub.

Unikátní vlastností skloionomerů je schopnost uvolňovat do okolí fluoridové ionty, a působit tak do jisté míry protektivně proti vzniku nového zubního kazu. Z tohoto důvodu jsou častou používány v dětské stomatologii.

Nevýhodou skloionomerních cementů je jejich malá mechanická odolnost, která omezuje jejich použití na nezatížené (krčkové) výplně nebo na tzv. dlouhodobě provizorní výplně.

Nepřímo zhotovené keramické výplně (inlay či onlay) jsou vyráběné v laboratoři za pomoci počítačového systému.